verb
proizaći
to follow, to result (perfective; imperfective proizlaziti)
последовать, вытечь (из чего-л.) (сов. вид; несов. вид — proizlaziti)
In Cyrillic
произаћи
to follow, to result (perfective; imperfective proizlaziti)
последовать, вытечь (из чего-л.) (сов. вид; несов. вид — proizlaziti)
In Cyrillic
произаћи